R. 1896.
Holický farář byl vyzván panem arcibiskupem, aby obecnímu zastupitelstvu v Hodolanech sdělil podmínku Pospíšilovu o odevzdání kostela. Obecní zastupitelstvo mělo již v té době jako i později mezi svými členy také nepřítele stavby kostela. V obci tak pokrokové považovali mnozí duchovní správu za zlo, kterému se nelze již vyhnouti a proto, pokud možno nutno ho aspoň oddáliti. Zvláště kaplani, o nichž věděli, že budou v Hodolanech také nutni, byli obáváni pro politickou činnost protipokrokovou. Pokrokáři měli v programu boj proti církvi a náboženství. Farář Holický osobně přišel do schůze zastupitelstva konané v únoru 1896. Při schůzi všechno důkladně vylíčil a prosil by po jeho odchodu o podmínce Pospíšilově k předání kostela jednali, s ním se pak dohodli a písemně o tom faráři zprávu podali. Po odchodu farářově nastala ve schůzi vřava. Jedni byli pro jednání s Pospíšilem, jiní se starostou proti. Usneseno: 1) od Pospíšila stavbu ve stavu dosavadním nepřijímati, protože Pospíšil svému slibu, věnovati na kostel 25.000 zl. (viz jeho vyjádření z 12. února 1894) daleko ještě nedostál, 2) žádati, aby Pospíšil klenutí s věží dohotovil, pak teprv bude zastupitelstvo ochotno Pospíšila v další stavbě podporovati. Podotýkám, že ku konci června roku minulého, totiž 1895 bylo zdivo kostela kromě věže již pod střechou. S podmínkami zastupitelstvem obecním stanovenými poslána k Pospíšilovi čtyřčlenná deputace. Deputantům sdělil Pospíšil, že rozhodne se, až podá novou žádost p. arcibiskupovi o podporu. Tuto žádost poslal 18. února 1896. Holický farář byl vyzván dáti své dobrozdání o této žádosti. Dobrozdání jeho vyznělo v ten smysl Pospíšilovi nic nedávat, dokud alespoň půda, na níž kostel stojí s okolním potřebným pozemkem k ochozu nebude kostelu knihovně připsána. (konec strany 12) Na žádost farářovu u konsistorie, aby Pospíšil byl úřady donucen, by podle prohlášení z 12. února 1894 (nahoře citovaného) kostel dostavěl, konsistoř dne 18. června 1896 odpověděla, aby mírně s Pospíšilem se jednalo, protože 1) Pospíšil přece velké peníze na stavbu věnoval 2) protože je samo sebou politování hodný, jelikož je na obě oči slepý 3) protože takové strohé jednání by se mohlo církvi ve zlé vykládati. Farář Holický pozval pak tajemníka obecního, Aloise Rozholda, by působil na Pospíšila, aby buď ve stavbě pokračoval, nebo pozemek, na němž kostel stojí, kostelu připsati dal. Pospíšil prohlásil, jak z dopisu Rozholdova ze dne 5. července 1896 vysvítá: „Učiním to a dám pozemek připsati, když se mně předně zaplatí 400 zl. za nákresy, pak 300 zl. za dozor a konečně všecky výlohy, jež by mně vznikly připsáním toho pozemku pro kostel. Rozhold končí svůj dopis takto: „Již je nejvyšší čas, aby Pospíšila mocí úřední, na základě smlouvy, kterou se kostel ten vystavěti zavázal, donutili, by ve stavbě nejen pokračoval, ale také ji dokončil.
Nastal R. 1897 a 1898.
V těchto dvou letech octla se záležitost kostela na mrtvém bodě. Kostel Hodolanský stál bez věže, bez dveří, bez oken, bez klenutí, bez dlažby, protože pospíšil ani nestavěl, ani pozemek kostelu připsati nedal.
R. 1899.
Jelikož Pospíšil tak dlouho pro kostel nic nepodnikl, utvořil se v roce 1899 komitét pro dostavbu kostela v Hodolanech. Dostal povolení ku sbírkám od místodržitelství dne 15. března 1899 č. 1716/präs. Na pět měsíců v pol. okresu přerovském, prostějovském, kroměřížském, hranickém i litovelském, vyjímaje sbírku od domu k domu. Ku konci každého měsíce měl komitét farnímu úřadu v Holici závěrku účetní dáti k nahlédnutí. Ač farář Holický žádal na výzvu konsistoře písemně i ústně obecní představenstvo o vyúčtování sbírek na konci roku 1899, přece žádné odpovědi nedostal.
R. 1900.
Ani v r. 1900 Pospíšil pozemek kostelu připsati nedal a komitét pro dostavění kostela ničeho nedělal a vyúčtování žádné nepodal ani občanstvu ani faráři. Co v té době dvouleté na stavbu kostela se sebralo, nevysvětlitelným způsobem z velké části se ztratilo. Ostatní se odvedlo Pospíšilovi. Ačkoli i okresní hejtman slíbil v listopadu, že se všemožně přičiní a nejen Pospíšila, ale i obecní zastupitelstvo k tomu míti bude, aby věc s kostelem konečně se vyřídila, přece stála stavba kostela dále na mrtvém bodě. Na stavbě skoro nic podstatnějšího se neprovedlo. Obecní zastupitelstvo chovalo se ku stavbě (konec strany 13) spíše nepřátelsky nežli příznivě. Provinili by se proti zásadám pokroku a připravili by Hodolany o lesk první pokrokové obce na okresu, kdyby v jakékoli záležitosti a jakýmkoliv způsobem podporovali, co souvisí s kněžími. Mimochodem podotýkám, že Hodolany měly nejhorší pověst mezi všemi obcemi okresu Olomouckého, ačkoli se o nich psalo a prohlašovalo, že jsou první pokrokovou obcí na okresu.
R. 1901.
Nedělalo se nic.
R. 1902.
Na jaře prohlásil Pospíšil faráři Holickému, že ještě letos klenutí dodělá a pak kostel s pozemkem odevzdá. V červenci pozval Pospíšil faráře Schuberta k sobě, že mu, totiž faráři, kostel odevzdá. Farář Schubert dne 22. července přišel k Pospíšilovi se svědky Rozholdem, Tomášem Pospíšilem (synem Františka Pospíšila, jenž kostel stavěl) a kaplanem Janem Bebarem, při této návštěvě zase nic určitého nepořízeno. Pouze podání ruky před třemi svědky uvedenými ujistil Pospíšil faráře, že odevzdá kostel asi za tři neděle, teprv když již bude omítka a bílení hotovo. Jak to myslil upřímně dokazuje jeho dopis faráři ze dne 12. září 1902 (tedy ne za tři neděle ale za dva měsíce poslaný), ve kterém žádá o vydání peněz na faře složených a pro kostel Hodolanský určených, by mohl zaplatiti mistrovi.
R. 1903.
Protože komitét pro dostavbu kostela Hodolanského nefungoval, nemaje stanov ani výboru, vypracoval farář Holický stanovy kostelní jednoty. Poslal je pak obecnímu představenstvu do Hodolan k nahlédnutí, popřípadě ke změnění neb dodatkům nějakým. Obecní představenstvo nechalo stanovy ležet tři roky bez odpovědi, ačkoli farář při zasílání podotknul, že nutno, aby co nejdřív kostelní jednota v Hodolanech zřízena byla.
R. 1904.
Znovu žádá v srpnu Pospíšil faráře, aby mu vydal peníze na stavbu kostela, které má pod svou správou. Odůvodňuje to tím, že v kostele stále pracuje. Sděluje, že obec mu vydala dvě knížky na vyzvednutí peněžních sbírek, aby mohl ve stavbě pokračovati. Peníze ty však nestačí, proto žádá o peníze, které spravuje pan farář. Farář Holický měl sice nějaký nepatrný obnos darů v úschově, ale za ty (konec strany 14) by Pospíšil nebyl nic pořídil, proto farář ani peníze nevydal. V tomto roce konečně kostel obci odevzdal a odstupující listinu v přítomnosti notáře podepsal. Již v roce 1902 a sice 25. září byla sepsána taková odstupující listina. Nevešla však v platnost buď proto, že nebyla notářsky potvrzena, jak se v ní Pospíšil zavazoval, že u notáře podepíše nebo proto, že obecní představenstvo se o ni nezajímalo. Uvádím ji doslova, totiž z roku 1902:
Odstupní listina
sepsaná dne 25. září 1902 za přítomnosti podepsaných členů obecního zastupitelstva a představenstva obce Hodolan – Rolsberku se strany jedné panem Františkem Pospíšilem, majitelem realit v Hodolanech ze strany druhé.
Pan František Pospíšil odstupuje zdarma obci Hodolan – Rolsberku recte podepsaným členům obecního výboru kostel, tak jak dnešního dne se nalézá i s pozemkem parc. čís. ….., na němž kostel ten postaven jest ku dalšímu dohotovení.
Vymiňuje si však:
- Od předního rohu domu č. 122 budiž plocha ponechána u domu č. 122 v šířce 4 m, kdež sobě p. František Pospíšil podél východní strany domu toho hodlá zeď postaviti. Zeď tato půjde od silnice směrem k zídce p- Antonína Baleky a sice od předního rohu domu č. 122 směrem k zadnímu rohu stávajícího vzadu dřevníku a v prodloužení až k zídce p. baleky.
- Pan František Pospíšil přeje si, aby na hlavním oltáři zřízena byla Panna Maria, na bočních oltářích, na jednom sv. Anna a na druhém sv. František Serafinský postaven.
- Pan František Pospíšil přeje si, aby buďto za hlavním oltářem aneb na jiném vhodném místě on jako zakladatel kostela toho vyznačen byl.
- Jsou-li nějaké milodary na kostel ten do dnešního dne vybrané, přeje si, aby tyto jemu, to jest Frant. Pospíšilovi, odevzdány byly.
Oproti tomu dávají podepsaní členové obecního výboru toto prohlášení:
- Podepsaní přijímají od p. Frant. Pospíšila jmenovaný kostel i s naznačeným pozemkem s díkem do správy své a zprošťují jej dnešním dnem od veškeré další povinnosti ku kostelu nebo stavbě jeho.
- Co se týče zídky p. Františkem Pospíšilem vymíněné, budiž tato do konce roku 1903 postavena.
- Na podmínky p. Frant. Pospíšilem uvedené podepsaní vstupují.
- Pan Frant. Pospíšil svým podpisem se zavazuje, že jakmile notářek ku podpisu zavolán bude bez prodlení tak učiní.
V Hodolanech dne 25. září 1902. (konec strany 15) Následují pak podpisy vlastnoruční totiž: František Pospíšil podepsal jej Alois Rozhold zapisovatel, Václav Mačák radní, Cyril Baleka, Hubáček Cyrill, Karel Slepica, Al. Rozhold a pak ještě Josef Petera, svědek.
Teprve na základě odstupující listiny dne 6. října 1904 v přítomnosti notáře vyhotovené, vešel pozemek v majetek římsko-katolického kostela. Odstupující listinou z roku 1902 neřídil se Pospíšil ani obec jak jasně vysvítá z toho co děláno od obce i Pospíšila v r. 1904. Jistě Pospíšil nebyl by se v tomto roce o kostel již staral. Úřady bylo povoleno, aby na základě notářských spisů z 6/10 1904, číslo jed. 237 dtto 19/4 1905, číslo jed. 850, dále situačního nákresu z 6/10 1904 a prohlášení z 17/11 1905, čís. jed. IV 47/94 na usedlosti vl. č. 72 v Hodolanech – Rolsberku bezvadné knihovní odloučené stavební prostory č. kat. 236 s kostelem a pozemkem č. kat. 21/7 a otevření nové knihovní vložky č. 499 v katastrální obci Hodolanech – Rolsberku pro tuto nemovitost a na této nově zřízené vložce č. 499 v Hodolanech – Rolsberku vklad práva vlastnického ve prospěch římsko-katolického kostela s titulem Panny Marie v Hodolanech – Rolsberku.
V uvedených notáře spisech p. notář při vyjednávání s Pospíšilem před svědky zapsal výhrady a podmínky, které Pospíšil v odstupní listině v r. 1902 vyhotovené splněny míti chtěl. Uvedl jsem je tedy nahoře, aby se vědělo, proč oltáře v Hodolanském kostele jsou věnovány úctě P. Marie (Pospíšil prý říkával, že chce ho míti zasvěcený P. Marii pomocné), sv. Anny a sv. Františka Serafínského. Zaslouží, když mnoho na kostel věnoval, aby mu bylo pokud lze, vyhověno.
R. 1905.
Obec, majíc kostel na starosti, neděla nic. Pospíšil dříve dělal, ač byl sám, ale obecní zastupitelstvo nic. V tomto roce 1905, dne 5. prosince zakladatel kostela František Pospíšil zemřel bez závěti a bez zaopatření (Pospíšil Fr. narodil se 21/1 1832, zemřel tedy 74 letý). Nechtěl se nechat, ač i P. kvardián z Olomouce ho navštívil, aby ho k tomu přiměl. Snad se zaopatřování bál, že by umříti musil, snad, jsa vždycky umíněný, nechtěl si dáti nic předpisovat. Tu povahu, cizí rady nedbati, měl. Snažil jsem se, abych vše, co Pospíšil v kostele podnikl, vylíčil nestranně a řídil jsem se přesně poznámkami p. faráře Schuberta a přípisy. Mám za to, že Pospíšil aspoň dobrou vůli měl a dobrý úmysl a dle toho soudil ho i Pán Bůh. V tomto roce byl zřízen hřbitov v Hodolanech.
R. 1906.
Konala se generální visitace v Holici 7. května. Pan arcibiskup Bauer (konec strany 16) dal oznámiti Hodolanským, že se podívá i na jejich kostel. Protože od října1904, kdy Pospíšil kostel odevzdal až do května 1906 nic nedělali a myslili si, že pan arcibiskup jim přece něco naň dá, aspoň okna dali zasklit těsně před visitací. Sklenář, protože visitace byla v pondělí, musil pracovat v neděli. Obávali se, že by jim to pan arcibiskup vytknul, že za dvě leta ani zasklití oken neprovedli. Jelikož v roce tom bylo systemizováno místo na chlap. měšťance pro katechetu, žádali pana arcibiskupa o podporu na vnitřní zařízení kostela. Pozvali si hned řezbáře, s kterým se dali do jednání, zač by jim pořídil celý vnitřek kostela. Řezbář udělal hned velikou hostinu pro všechny přítomné zástupce, by je navnadil. Kostel to měl odnésti. Pan arcibiskup posla žádost Hodolanských k posudku farnímu úřadu. Odpovědělo se mu, co již na vrub očekávané podpory před několika dny v hostinci podnikli s řezbářem, ať do jejich rukou ani haléře nedává, by ty hostiny pořádané budoucně řezbářem kostel neodnesl. Jak již při r. 1903 podotknuto, nechali si Hodolanští stanovy, které jim o kostelní jednotě farář Holický k nahlédnutí, doplnění nebo změnění poslal, ležet. Teprve po třech letech v roce 1906 v září na důrazné vyzvání byly ošumělé a potrhané vráceny. Dne 23. září 1906 byla svolána farářem Holickým schůze lidu do prázdného kostela za příčinou založení kostelní jednoty a předložení stanov k místodržitelství a schválení. Když žádán 6. října starosta, aby také obec ukázala zájem o kostel aspoň tím, že starosta podepíše za obec stanovy, neučinil tak, že prý nutno napřed svolat výbor, aby napřed nějaké změny provedl. Tři roky je měli u sebe a nejednali o nich a teprv pak, když jim opsány a okolkovány byly, chtěli je opravovat. Holická záložna již v dřívější době usnesla se darovati pro Hodolanský kostel mramorový nový oltář. Na žádost faráře, aby tak učinila, protože v příštím roce již katecheta v Hodolanech ustaven bude, zadala záložna Holická na podzim firmě Havláskově zhotovení oltáře.
Tuto část přepsala paní Marie Šafářová
Chcete se zapojit a s přepisováním kroniky Hodolanské farnosti nám pomoci? Dejte nám vědět.