Duchovní správa

Hodolany snad od svého založení jež duchovní správou náležely ke kostelu Panny Marie v Olomouci. Nacházel se západně od arcibiskupské residence asi 400 kroků vzdálen od hlavního vchodu do této residence. Na místě, kde kostel stál, je teď budova v níž umístěna okresní politická správa. Ještě do dneška vedlejší ulice směřující k portálu arcibiskupské residence má dle kostela jméno „mariánská ulice“. Mimo Hodolany náležely k onomu kostelu také Bělidla, Chválkovice, Droždín, Týneček. Černovír a Hejčín. Kostel Panny Marie byl 31. prosince 1781 odsvěcen, ve vojenské skladiště přeměněn a konečně v červenci 1839 úplně zbořen. Kostel ten byl dosti veliký. Byl 50 kroků dlouhý a 30 kroků široký. Krátký čas od r. 1781 až do roku 1784 přifařeny byly pak Hodolany ke kostelu sv. Michala v Olomouci. V r. 1784 Hodolany „sub erectione et dislocatione novarum parochiarum et capelaniarum ad mandatum Josefi II. Imperatoris“ přifařeny ke kostelu v Holici, kamž také r. 1785 nově založená osada Rolsberk přifařena byla. Celých sto let to trvalo než Hodolanští začali pomýšlet na stavbu vlastního kostela a založení samostatné duchovní správy v Hodolanech. Podnět k tomu zavdala nutná stavba kostela nového v Holici, na níž přispívati dle zákona všecky přifařené obce měly. Starý kostel Holický r. 1885 byl již v tak ubohém stavu, že hrozil sesutím. Proto tehdejší nový farář, Karel Schubert, žádal koncem roku 1885 o povolení stavby nového kostela. Vznikla hned v Hodolanech myšlenka postaviti svůj vlastní kostel. Bylo to tedy asi r. 1880 a příštích letech r. 1885 po příchodu nového faráře do Holice, kdy Hodolanští, aby se vyhnuli povinnosti přispívati na stavbu kostela Holického, poprvé na stavbu kostela v Hodolanech pomýšleli. Za tím účelem podali r. 1886 a sice 3. dubna pod číslem 193 žádost k zemskému výboru v Brně, aby směli na stavbu kostela a fary užíti část svého kmenového jmění. Žádost byla přípisem zemského výboru ze dne 8. května 1886, čís. 11.814 příznivě vyřízena. Doslovný opis toho přípisu zní:

Každý člověk rád čte o tom, co stalo se v obci, v níž žije, ať jsou to události radostné neb žalostné. Proto leckoho bude zajímati z našich potomků i to, co se stalo se v minulosti v Hodolanech. Dějiny Hodolan, které jsou tak blízko Olomouce, v mnohém ještě dotýkají se Olomouce. Všechny radostné i smutné události, které stihly Olomouc, prožili také i Hodolany. Proto chce-li čtenář této knihy znáti lépe osudy Hodolan, ať si prostuduje kterékoliv dějiny Olomouce. Zde uvádím jen to nejdůležitější, co se Hodolan samých dotýká.